Západonilská horečka a její laboratorní diagnostika

Datum: 11.10.2018

MUDr. Hana Zelená, Ph.D., Mgr. Jakub Mrázek, NRL pro arboviry, ZÚ se sídlem v Ostravě

Úvod

Virus západonilské horečky (WNV) je významným neurotropním virem přenášeným komáry rodu Culex. Virus byl poprvé izolován v roce 1937 z krve člověka s horečnatým onemocněním na severu Ugandy. Postupně se rozšířil na všechny kontinenty, jeho přítomnost se projevovala lokálními epidemiemi na různých místech, především ve Středomoří, v Africe, Izraeli, v Rusku. V roce 1999 došlo k jeho zavlečení do USA.

WNV je zástupcem čeledi Flaviviridae. Přirozeným rezervoárem viru jsou ptáci různých druhů, jejichž infekce se projevuje hromadnými úhyny. Kromě člověka jsou k nákaze vnímaví i jiní savci, především koně.

Laboratorní diagnostika je klíčová pro správné a rychlé stanovení diagnózy a opírá se především o průkaz specifických protilátek a přímý průkaz viru molekulárně biologickými metodami. NRL pro arboviry Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě provádí komplexní diagnostiku, která umožňuje jak běžné, tak konfirmační analýzy pro potvrzení infekce virem západonilské horečky.

Klinické projevy

Člověk se nakazí prostřednictvím sání infikovaného komára. Inkubační doba je nejčastěji okolo 14 dní. Ve většině případů (okolo 80%) probíhá nákaza bezpříznakově. Nejlehčí formou symptomatického průběhu je tzv. západonilská horečka objevující se přibližně u 20% nakažených. Kromě horečky ji provázejí chřipkovité příznaky jako je bolest hlavy, svalů, kloubů, únava, malátnost, nadměrné pocení, zvětšení lymfatických uzlin, bývají i zažívací obtíže jako nevolnost, zvracení, nechutenství a průjem. Všechny tyto příznaky zpravidla odezní bez následků během 3-5 dní.

Pouze u méně než 1% nakažených virus napadá centrální nervový systém. V těchto případech probíhá závažná, neuroinvazivní forma onemocnění. Nejmírnější z nich je meningitida, těžší formou jsou meningoencefalitida či myelitida. Tato forma může probíhat i bez horečky nebo dalších symptomů typických pro ostatní formy infekce WNV. Plně rozvinuté neuroinvazivní onemocnění končí smrtelně přibližně v 10% případů. Těžký průběh a úmrtí jsou častější u starších a imunokompromitovaných osob.

Přenos infekce

Nejčastějším způsobem nákazy člověka je bodnutí infikovaného komára. Možnou cestou přenosu je i krevní transfúze nebo transplantace orgánů, z toho důvodu jsou v zasažených oblastech aplikována opatření pro zabránění přenosu. Vzácně lze virus přenést i z matky na plod nebo prostřednictvím mateřského mléka při kojení.

Aktuální epidemiologická situace v Evropě

V Evropě v současné době dominuje WNV genotyp 2, který byl poprvé nelezen v Evropě u uhynulých ptáků v Maďarsku v roce 2004. Do té doby byl v Evropě prokazován pouze genotyp 1, zatímco genotyp 2 byl nalézán původně jen v Africe.

Ve srovnání s předešlými lety došlo v roce 2018 až k trojnásobnému nárůstu počtu případů západonilské horečky v Evropě. Virus se šíří také v nových oblastech, kde dosud nebyly zaznamenány případy onemocnění u člověka.

Situace ohledně západonilské horečky v Evropě je zveřejněna na webových stránkách ECDC (Evropské centrum pro prevenci a kontrolu chorob), data jsou aktualizována každý týden. https://ecdc.europa.eu/en/west-nile-fever/surveillance-and-disease-data/disease-data-ecdc

Výskyt v České republice

První důkazy o přítomnosti viru západonilské horečky v České republice pocházejí již z roku 1985, kdy byly prokazovány protilátky proti WNV u vodních ptáků na jižní Moravě. V 90. letech minulého století pak byl virus izolován z komárů na jižní Moravě a rovněž zde byly detekovány neutralizační protilátky u obyvatelstva. V roce 1997 bylo hlášeno opět na jižní Moravě 5 suspektních případů západonilské horečky s lehkým průběhem bez postižení centrálního nervového systému. O setrvalé lokální cirkulaci viru západonilské horečky svědčí opakované nálezy neuroinvazivní linie 2 viru West Nile u komárů Culex pipiens a Culex modestus v oblasti rybníků Lednicko-valtického areálu na Břeclavsku v letech 2013, 2015, 2016 i 2017. Přítomnost viru West Nile v ČR potvrzují i nálezy neutralizačních protilátek u koní pocházejících z různých lokalit ČR, nejen z jižní Moravy, které byly prokázány v séroprevalenční studii v letech 2011-2013.

Potvrzené humánní případy se v ČR dosud vyskytovaly jen ojediněle a to jako importované infekce. V tomto roce však byly prokázány i případy nákazy získané na území ČR (Břeclavsko) (aktuální situace). Sekvenační analýzou byla prokázala infekce genotypem 2 viru West Nile, který je geneticky blízký s kmeny z jižní a střední Evropy, včetně kmenů izolovaných z komárů na jižní Moravě v roce 2017.

Laboratorní diagnostika

Laboratorní diagnostika západonilské horečky je svízelná vzhledem k tomu, že se jedná o virus z čeledi Flaviviridae, a v běžně používaných sérologických testech (ELISA, NIF) se vyskytuje vysoké procento zkřížených reakcí s ostatními flaviviry, např. s virem klíšťové encefalitidy. Vzhledem k tomu, že i klinický průběh je obdobný, nelze vyloučit, že za některými případy sérologicky diagnostikované klíšťové encefalitidy se mohou skrývat případy nepoznané západonilské horečky. Pro jednoznačné rozlišení těchto 2 infekcí je nutno sérologické vyšetření doplnit i o konfirmační virusneutralizační test.

Infekci WNV lze prokázat i přímým průkazem metodou PCR vyšetřením z krve, mozkomíšního moku nebo moče. Zejména moč se podobně jako i u jiných flavivirů ukazuje jako mimořádně vhodný materiál pro přímý průkaz viru, protože pozitivita virové RNA v moči je delší a virová nálož vyšší než v séru nebo likvoru. Průkaz viru metodou PCR je vhodné pro jednoznačný průkaz a bližší charakterizaci viru konfirmovat sekvenací virové RNA.

NRL pro arboviry na ZÚ se sídlem v Ostravě provádí nepřímou diagnostiku z krve a likvoru detekcí specifických protilátek IgG a IgM metodou nepřímé imunofluorescence nebo ELISA a konfirmaci metodou VNT. Provádí rovněž přímou detekci virové RNA metodou PCR a sekvenační konfirmaci.

Prevence a léčba

Prevence infekce WNV spočívá v ochraně před komáry, tedy použití repelentů, vhodného oděvu, moskytiér a sítěk proti hmyzu do oken. Vakcína proti WNV ani specifická protivirová léčba prozatím nejsou k dispozici, ačkoliv na jejich vývoji se intenzivně pracuje.

V souladu s Vyhláškou č. 473/2008 O systému epidemiologické bdělosti je nutno odebraný biologický materiál zaslat k potvrzení diagnózy do NRL pro arboviry.

Aktuality

 
Easy To Read
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Partyzánské náměstí 2633/7, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava,
tel.: 596 200 111, fax: 596 118 661, podatelna@zuova.cz,
Datová schránka: pubj9r8
Web: zuova.cz